Krkonošské boudy
Jedním z fenoménů pohoří jsou velké, často dřevěné horské chaty, tzv. boudy. Na krkonošských svazích a hřebenech jich stávalo před II. světovou válkou okolo třiceti, z toho 21 na české straně, zbývající v Polsku. Postupem doby mnoho bud zaniklo, některým v současnosti hrozí stržení, mnohé fungují nadále.
Nejznámější krkonošské boudy
Luční bouda
Největší a současně nejstarší z krkonošských bud. Poprvé je zmiňována již roku 1623, později byla několikrát přestavována. Stojí na Luční louce na úpatí Sněžky v nadmořské výšce 1 410 m.
Přístup: Ze Špindlerova Mlýna nebo z Pece pod Sněžkou.
Špindlerova bouda
Horský hotel v nadmořské výšce 1 198 m na česko-polské hranici, 8 km SZ od Špindlerova Mlýna. Původní dřevěná stavba pocházela z roku 1784, v minulosti dvakrát vyhořela (1826 a 1885).
Přístup: autobusem nebo autem po silnici ze Špindlerova Mlýna (vjezd pro osobní auta omezen, nutnost zaplatit mýtné).
Labská bouda
Hotel v nadmořské výšce 1 340 m na Labské louce nad Labským dolem, nedaleko pramene Labe. Současná budova byla otevřena roku 1975 a stojí na místě původní stavby z 19. století, kterou roku 1965 zničil požár.
Přístup: po Masarykově silnici z Horních Míseček.
Vrbatova bouda
Stojí na Zlatém návrší v nadmořské výšce 1 400 m. Otevřena byla roku 1964, jméno nese po Václavu Vrbatovi, který zde spolu s Bohuslavem Hančem 24. března 1913 umrzl při lyžařském závodu na 50 km. Od roku 1925 stojí nedaleko boudy kamenná mohyla – památník věnovaný oběma závodníkům.
Přístup: autobusovou linkou z Horních Míseček, pěšky po žluté od Jilemnické boudy či po Masarykově cestě.
Petrova bouda
Byla považována za první dílo moderní architektury v Krkonoších. Na tomto místě postavil první boudu v roce 1811 Johann Pittermann. Odtud pochází název Petrova. Koncem 19. století byla přestavěna na hotel. Stála v nadmořské výšce 1 188 m u česko-polské hranice nedaleko Špindlerova Mlýna. V roce 2011 bouda do základů vyhořela.
Přístup: autobusovou linkou z Horních Míseček, pěšky po žluté od Jilemnické boudy či po Masarykově cestě.
Růžohorky
Stojí od roku 1903 v nadmořské výšce 1 280 m při cestě na Sněžku. Na tomto místě stávalo původně několik jiných stavení, jež se nazývala Leischnerovy boudy. Cca čtvrt kilometru od boudy Růžohorky se nachází přestupní stanice lanovky na Sněžku – Růžová hora.
Přístup: nejpohodlněji lanovkou z Pece pod Sněžkou, pro ubytované hosty je zajišťován odvoz zavazadel z Velké Úpy nebo z Pece pod Sněžkou.
Výrovka
Chata v 1. zóně NP, mezi Liščí a Luční horou, a současně jedno z nejvýše položených turistických zařízení s možností ubytování v ČR. V minulosti bylo původní stavení několikrát poškozeno požárem. Současná stavba pochází z let 1988–1990.
Přístup: pěšky z Pece pod Sněžkou nebo ze Špindlerova Mlýna. Vjezd autem není dovolen (objekt je v I. zóně NP), přepravu hostů zajišťuje hotelový autobus, v zimě sněžná rolba.
Vosecká bouda
Stojí v 1. zóně NP v nadmořské výšce 1 260 m. Cca 3 km od boudy pramení Labe. Původní stavení na místě Vosecké boudy pocházelo již z poloviny 18. století, pojmenována je podle louky, na níž je postavena. Turistům slouží od konce 19. století, dnešní podoba vznikla při přestavbě po II. světové válce. Bouda není napojena na elektrickou síť, vyrábí si elektřinu vlastním agregátem.
Přístup: z Harrachova, v létě na kole v zimě stejnou cestou na běžkách.
Medvědí bouda
Ubytovací zařízení s celkovou ubytovací kapacitou 110 míst. Stojí v nadmořské výšce 1 050 m, 5 km od Špindlerova Mlýna a je od ní hezký pohled do Labského dolu, na Kozí hřbety a na Zlaté návrší. Disponuje vlastním 160 m dlouhým lyžařským vlekem.
Přístup: v létě autem po silnici (pouze ubytovaní hosté na povolenku Správy KRNAP), v zimě slouží pro převoz zavazadel návštěvníků rolba.
Weather forecast from Yr, delivered by the Norwegian Meteorological Institute and the NRK
Foto: L. Sváček, H. Drenčeniová, M. Hroch, J. Dvořák, archiv Správy KRNAP, archiv Vydavatelství MCU