Krkonoše - klima, geologie a vodstvo

Klima v Krkonoších

Velká nadmořská výška Krkonoš se odráží v jeho drsném klimatu charakterizovaném převládajícím chladným a vlhkým severním a severozápadním prouděním, nízkými průměrnými teplotami a celoročně velkým množstvím atmosférických srážek. Průměrná roční teplota na vrcholu Sněžky činí 0,2°C, v turistických střediscích v údolích se pohybuje mezi 4 až 5°C.

Geologie Krkonoš

Z geologického hlediska jsou Krkonoše pohořím relativně starým. Celý hlavní hřeben mezi Sněžkou a Harrachovem a také polská část pohoří je tvořena žulovým masivem, mocným až 5 km. Pro tuto část Krkonoš jsou typické mírně zaoblené vrcholy. Na nich se mnohde vyskytují tzv. tory – skalní výchozy v podobě zaoblených skal. V Krkonoších se jim říká „kameny“ (Harrachovy kameny, Dívčí kameny).

Nejčastěji se vyskytující horninou na české straně Krkonoš jsou krystalické břidlice (ruly, svory, fylity). Hřebeny a vrcholy vzniklé na kontaktu žuly a břidlic se vyznačují strmými svahy a méně zaobleným tvarem, neboť tamní horniny více odolávají erozi. Příkladem takto tvarovaných vrcholů je Sněžka či Kozí hřbety. V krystalických břidlicích najdeme i čočky vápence. V nich voda vytvořila na mnoha místech krasové jevy – v Krkonoších byly dosud objeveny více než dvě desítky menších jeskyní (největší z nich se nacházejí v Horních Albeřicích, Poniklé či Rokytnici nad Jizerou).

Typickým geomorfologickým útvarem Krkonoš jsou ledovcové kotle (kary), v Krkonoších nazývané „jámy“. V některých se vytvořila ledovcová jezera (Wielki a Mały Staw, na české straně jen Malé mechové jezírko.).

Krkonoše - vodstvo

Krkonoše patří ke srážkově nejbohatším oblastem ČR (700 až 1400 mm/ rok). Pramení zde Labe, největší česká řeka. Jeho hlavním přítokem na území Krkonoš je Bílé Labe. Východní část pohoří odvodňuje řeka Úpa. Říčky a potoky ze západní části Krkonoš tečou do Jizery. Pro horní úseky mnoha krkonošských toků jsou charakteristické četné převážně kaskádovité vodopády. Po Hraničním hřbetu probíhá rozvodí mezi Severním a Baltským mořem.

V mnohých krkonošských řekách najdeme tzv. obří hrnce (např. v Jizeře či v Mumlavě). Jde o okrouhlé mísy vybroušené ve skalnatém dně řeky pískem unášeným vířivým pohybem vody. Nejmenší „hrnce“ mají průměr okolo 10 cm, největší i několik metrů.